Recenze

Svět Omalovánek pro dospělé II.

5. ledna 2016 v 19:56 | Opica
V druhé části povídání o omalovánkách (první část zde) se koukneme na pulty knihkupectví a do e-shopů. Protože je omalovánek obrovské množství, rozhodla jsem se tituly rozdělit podle témat a zaměřit se hlavně na ty nejzajímavější a nejdostupnější.
Sem patří asi ty úplně nejznámější: Tajemná zahrada, Čarovný les, Ztracený oceán a Proměny zvířat od Grady. Jsou opravdu velké, takže se dobře vybarvují, všechny čtyři mají vážně krásné obrázky. Proměny zvířat se od těch ostatních trochu liší, jsou detailnější, více animované, propracovanější a taky náročnější. Existují v tenkých i tlustších verzích, některé se prodávají i v Art edici se zlatými prvky dělané na speciálním papíře pro barvy. Jejich dostupnost je výhodou i nevýhodou zároveň - mají je i v tom nejzastrčenějším knihkupectví, ale zase je má kde kdo.

Svět Omalovánek pro dospělé I.

5. ledna 2016 v 15:34 | Opica
Omalovánky pro dospělé jsou velkým hitem loňského roku ve světě i u nás. Já jim propadla taky, čmárám každou volnou chvíli a z nových pastelek mám radost jako malá holka. Proto mě napadlo sepsat několik tipů, jak si vybrat ideální omalovánky a udělat kratší souhrn toho, co se teď nachází na českém trhu. Ze začátku byl totiž výběr jednoduchý, protože se omalovánkové tituly daly spočítat na prstech jedné ruky. Jenže teď? Omalovánky jsou úplně všude! Člověk by řekl, že to musí být fakt výdělečné, protože je teď vydává kde kdo a jsou mezi nimi docela velké rozdíly. Při výběru byste se měli zamyslet nad čtyřmi základními otázkami.

Rukopis nalezený v Akkonu

27. května 2015 v 14:46 | Opica
Paulo Coelho je prostě fenomén, který rozděluje čtenáře na dva tábory. Buď jste jeho fanoušek a nejspíš s nadšením zhltnete kteroukoliv knihu, nebo zarytý odpůrce, který steží dočetl nějaké jeho dílo do půlky a už se k němu nikdy nevrátí. Ani jednu skupinu nemusíte o čtení Coelhových výtvorů přemlouvat - první po něm sáhne sama a ty druhé stejně nepřemluvíte. Ale co může Coelho nabídnout všem, kteří nepatří ani k jednomu pólu?

Rukopis nalezený v Akkonu

Na začátek musím říct, že mě kniha doopravdy překvapila. Nemyslím to ani v dobrém ani ve zlém, prostě a jednoduše jsem čekala něco úplně jiného. Prakticky neznám Coelhovu tvorbu a když jsem byla pobídnuta, ať si vyberu jakoukoliv knihu kromě Alchymisty, obrátila jsem se na sestřenku s prosbou, aby mi poslala názvy svých nejoblíbenějších knih. Doufám, že se se mnou po přečtení recenze bude ještě někdy bavit.

Překvapení číslo jedna - vzhled stránek.
Překvapení číslo dvě - kniha nemá žádný děj.

Destrukční deník

13. února 2015 v 10:48 | christiiinka
Ideální pro zlost a čmárání. Ideální pro kreativní chvilku a pro pobavení. Tak trochu bláznivý a zároveň úplně geniální. Poprvé jsem o Destrukčním deníku slyšela tady na blogu u Sussanah a po návštěvě knihkupectví jsem si jej rovnou odnesla domů. Celý večer jsem si pak pročítala všechny bláznivé úkoly pořád dokola. Máte zběsila čmárat, vyspat se s ním, vzít ho do sprchy, házet z výšky, některé stránky zmuchlat, některé ztratit či prodat. Teprve při psaní tohohle článku mi došlo, jak krásná knížka z toho může vzniknout...

Hobit - bitva pěti armád

11. prosince 2014 v 21:57 | christiiinka
Již třetí rok jsme s kamarádkou vyrazily na půlnoční premiéru - vlastně nám z toho vznikla taková pěkná tradice, která včera skončila. Abych pravdu řekla, Hobita jsem nečetla (ostudá, ale na mou obranu jsem četla od Tolkiena úplně všechno ostatní), ale pevně věřím, že takhle ta pohádka o hobitovi, drakovi a zbytku vypadat neměla. První díl se mi vážně moc líbil, jenže pak přišla slabší dvojka a současný třetí díl to úplně pohřbil. Nevadí mi odkazy na Pána prstenů, lidi to znají a mají rádi a pokud jich tam není moc, prosím. Horší je to s Legolasem, který v Hobitovi vypadá fakt nepatřičně a první půlhodinu trojky jsme se smáli jen na tom, že si zase koupil nové - ještě modřejší - kontaktní čočky.

Kristina Ohlsson - Nechtění

7. prosince 2014 v 21:26 | christiiinka
I přes fakt, že jsem dnes úplně totálně marná a pro dobro lidstva bych měla jít radši spát, rozhodla jsem se napsat ještě jednu recenzi na skvělou knížku, kterou musím zítra vrátit do knihovny (nerada píšu recenze zpětně, takže poslední přiležitost). Jen tak mimochodem, když už jsme u těch knih, slyšeli jste o projektu Tisíc knih ? Zadáte své oblíbené dílo a tahle stránka by vám měla vyplyvnout tisíc podobných, což je čteníchtivá inspirace na pořádně dlouhou dobu. Zkuste to :-).

Kristina Ohlssonová - Nechtění

Pokud jste ještě nepropadli kouzlu skandinávské literatury, možná se tak po přečtení této knihy stane. Nechtění jsou sice autorčinou prvotinou, ale nejde to na ní vůbec poznat (spíš je to jako woow, jestli je tohle prvotina, rozhodně si musím přečíst ty další). O co půjde vám napoví samotný přebal knihy - děti, krev a ať to bude cokoliv, nebude to pěkné.

Hitlerova dcera

6. listopadu 2014 v 16:21 | christiiinka
Recenze obyčejně píšu jen v případě, že jsem narazila na vážně zajímavou knížku nebo že na blog.cz žádná podobná recenze není. Protože mám teď víc času než v jiných semestrech, vyrážím na výpravy do knihovny stále častěji a tak tu doufám ještě pár recenzí přibude :-).

Jackie Frenchová - Hitlerova dcera

Tuhle knížku jsem ulovila v oddělení literatury pro děti a mládež, přesto se mi líbila. Hitlerova dcera je pro děti od 9ti let, ale nejsem si jistá, zda bych ji s čistým svědomím dítěti ze čtvrté třídy dala. Věděli jste v devíti, co je to holokaust? O všech hrůzách, které se za druhé světové války děly v koncentračních táborech? Odpovědí si nejsem úplně jistá. Myslím, že ideální věk by mohl být spíš kolem jedenácti, dvanáct let?

Paulo Coelho - Veronika

5. listopadu 2014 v 18:05 | christiiinka
Paulo Coelho, ten světoznámý uznávaný bestsellerový spisovatel! Přiznám se, že jsem od něj doteď žádnou knihu nečetla, takže jsem to chtěla s neskrývanou zvědavostí napravit. Vyplnila jsem v katalogu knihovny jméno autora a půjčila si jedinou jeho knihu, kterou neměl v té době nikdo půjčenou.

Veronika se rozhodla zemřít

Který člověk by nikdy nepřemýšlel nad smrtí? Jaká je či co nás čeká? A kdo z vás někdy přemýšlel nad sebevraždou? Schválně ruku nahoru, myslím, že zas tak málo nás nebude (zvlášť na blog.cz, nic ve zlém). Ona jen ta myšlenka, co bude až tu nebudeme, je k přemýšlení více než lákavá. A i o tom je děj této knihy. Veronika, dvacetičtyřletá Slovinka se rozhodne spáchat sebevraždu. To se jí ovšem úplně nepovede a skončí v psychiatické léčebně ve Villete, kde se dozvídá, že má nenapravitelně poškozené srdce a zbývá jí sotva týden života. Chce se o sebevraždu pokusit znovu, ale do toho se setkává s několika zajímavými pacienty - mladým schizofrenikem Eduardem, depresivní Zedkou a bývalou právničkou Mari, která trpěla panickou poruchou. Dozvídáme se jejich životním příběhy a do toho Veronika potká Bratrstvo - jakýsi spolek, který se skládá ze zdravých lidí, kteří jsou v léčebně dobrovolně a odmítají odejít. Veronika začne postupně přemýšlet, chovat se tak, jako nikdy dřív a odhodí všechny zábrany, aby poslední dny svého života mohla prožít úplně jinak. Toť děj ve zkratce.

Kryštof kempy 2014

13. července 2014 v 13:46 | christiiinka
Chystáte se o prázdninách na Kryštof kemp a chcete vědět, na co se připravit? Když jsme se vloni doslechli, co kapela Kryštof plánuje, upřímně jsme si to nedokázali představit. Festival prakticky bez securiťáků, pro rodiny s dětmi a společný táborák? Včera (12.7.) se konal první ze sedmi chystaných kempů v Náměšti na Hané. Jaké to bylo, co se povedlo a co už tolik ne?

Mládeži nepřístupno

29. ledna 2013 v 11:12 | christiiinka
Včera jsem přemlouvala kamarádku, že půjdeme do kina, protože musím ještě jednou vidět v kině Bídníky. Dopadlo to tak, že jsme skončily na filmu mládeži nepřístupno (MOVIE 43). Kluci od nás z fakulty totiž básnili o tom, že je to nejlepší komedie všech dob a vůbec, že to bylo naprosto super. Po zhlédnutí filmu jsem měla chuť je oba dva uškrtit. S klidem můžu prohlásit, že to byl ten NEJSTUPIDNĚJŠÍ A NEJDEBILNĚJŠÍ film, který jsem kdy viděla a po jeho konci jsem měla chuť si jít vystřelit mozek.

Bídníci

29. ledna 2013 v 10:49 | christiiinka
Do you hear the people sing? Singing the song of angry man, it is the music of the people, who will not be slaves again!

Asi před dvěma týdny jsme byli s mou drahou polovičkou v kině na Bídnících. Byla jsem naprosto uchvácená! Znala jsem některé písničky, ikdyž jsem tento muzikál bohužel neviděla a s hanbou přiznávám, že jsem vlastně neznala ani děj knihy (ale samozřejmě vím kdo je Victor Hugo i že je napsal). Film je vlastně muzikálem, od začátku do konce padnou jen asi dvě slova. Některým to vadí, ale mně to teda nevadilo absolutně. Režisér vybral úžasné herce s úžasným hlasem a všechno je naprosto dokonale ztvárněno v obrazové formě.

Deník jedné mrchy

29. prosince 2012 v 23:25 | christiiinka
Jsou tomu asi dva týdny, co jsem dočetla Deník jedné mrchy od Suzanne Hawleyové. Podtitulek knihy: Vedle Maggs vypadá i Bridget Jonesová jako ujatá stará panna.

V podobném duchu se nese celá knížka, která nešetří nadávkami a sprostými slovy, ale na těch správných místech. Maggs je mrcha každým coulem, využívá všechny ze svého okolí a neudělá nic, z čeho by později nemohla mít něco pro sebe. Na začátku knihy se dozvídáme, že se s ní rozešla její "životní a jediná" láska Jamie, kterého chce za každou cenu získat zpátky. Jenže ten už si stačil najít svou novou milou a co víc - brzy se hodlají vzít! Jako naschvál je Lorélie bohatá, milá a všichni ji mají rádi, jenže Maggie se jen tak nevzdává. Odplata začne u výhružných telefonátů, ale skončí až atentátem na jeptišky, vytopeným karavanem, zlomenou rukou, zničeným autem a horšími věcmi.

Zapomněla jsem dodat, že hlavní hrdinka je učitelkou na dívčí škole, kde se odehrává také řada malérů a že Maggie myslí většinu času na sex, který v knize rozhodně nechybí. Hlavně na sex se školníkem…

U většiny knih a filmů dokážu už na začátku říct, jak to dopadne nebo co bude dál, ale Maggie je doopravdy nepředvídatelná a často jsem se nestačila divit (nebo smát). Celá kniha je psána formou deníku, který si Maggie píše na doporučení své psycholožky Alison, která se snaží Maggie napravit, ale sama se z ní zblázní. Sama jsem ji přečetla jedním dechem, stejně jako spolubydlící, která si ji musela půjčit J. Pokud se chcete příjemně pobavit a chvíli nic neřešit, rozhodně DOPORUČUJU!

Šlehačka do sprchy

18. října 2012 v 23:02 | christiiinka
Jedna trochu netradiční recenze, ale musela jsem ji poslat dál do světa. V nakupovacím rozmaru jsem si do košíku hodila pěnu na mytí a od té doby mám sto chutí ji sníst/nastříkat do kafe nebo něco podobného. V podstatě je to něco jako sprchový gel, jen konzistencí pěna, která připomíná pořádně hustou šlehačku. A dokonce voní přesně jako jahody se smetanou nebo sladké jahodové pendreky.
Aaaaaaaaaaaaaaaach...To je pak něco se tím umývat!

Limitovaná edice v drogeriích DM, 39Kč Název: Balea Young Jahoda.

Půlnoc

23. září 2012 v 17:18 | christiiinka
Tak ještě jednou na téma týdne, ale tentokrát o knížce. Jacqueline Wilsonová je velmi známá a úspěšná spisovatelka, od které jsem za celé dětství přečetla spousty knih a všechny se mi moc líbily.

Jedna se mi ale do paměti vryla více než ty ostatní. Ta jediná, která je psána ve vážnějším duchu, objevuje se v ní více strachu, obav a také víly. Nečekejte však žádné veselé bytosti, ale strašidelná svoření, která podle pověr kradou děti.

Hlavní hrdinkou je třináctiletá Violet, která bydlí s rodiči a starším panovačným bratrem Willem. Ten umí být na Violet hodný, ale i velmi krutý, straší ji a zavírá ve tmě. Navíc se nedávno dozvěděl, že je adoptovaný, což doma vyvolává jen další spory a hádky. Violet tak raději utíká do magického světa víl, které si sama navrhuje a šije.

Ve škole se skamarádí s novou spolužačkou Jasmine a vezme ji k nim domů. Jasmine má podobné zájmy jako Violet a moc si spolu rozumí. Jenže potkají Willa, který s nimi chce hrát hru na úkoly a Violet po nesplnění jednoho úkolu skončí sama na půdě. Když se po nějaké době vrátí, přistěhne bratra jak se s Jasmine líbají. Violet to vnímá jako křivdu. Co když s ní Jasmine chtěla kamarádit jen kvůli Willovi? Rozhodne se utéci z domu a cesta ji zavede až k domu svého nejoblíbenějšího autora vílých knih.

Jenže na půdě u Violet doma se skrývá ještě jedno děsivé a velmi smutné tajemství...

Výstava: Jules Verne

30. srpna 2012 v 11:07 | christiiinka
Už je to sice měsíc, co výstava skončila skončila, ale potřebovala jsem se o ní alespoň zmínit. Je to přesně jedna z těch výstav, za které se neplatí vstupné, protože jsou součástí nákupního centra. Dají se považovat podobné akce za regulerní výstavy? Já myslím, že ano. Zvlášt v dnešní době, kdy výstavy už tolik "nefrčí" a zmíněná nákupní centra stejně okupují stovky návštěvníků denně...

Se šarmem Pařížanky

23. srpna 2012 v 11:55 | christiiinka
Pokud nějakou knihu o módě, tak určitě tuto. Autorka knihy, Ines de la Fressange moc dobře ví o čem píše, sama je francouzskou ikonou a ztělesněním pařížského šarmu. Tedy po prvním přečtení jsem byla malinko zklamaná z toho, že jsem opět neobjevila žádné převratné tajemství co se vzhledu týče. Kniha shrnuje všechno dobré, co se dá v dnešní době obléknout i čeho se vyvarovat. Druhá půlka knihy se zabývá právě Paříží. Víte kde koupit ty nejhezčí boty? Které obchody si nenechat ujít? Také radí se zařizováním bytu, píše o svých oblíbených muzeích, kavárnách i restauracích.

Výstava ve tmě

13. srpna 2012 v 20:39 | christiiinka
Výstava na které vlastně vůbec nic neuvidíte? Přesně tak. Tato výstava vás zavede do světa nevidomých lidí na celou jednu hodinu.Tedy nejprve si můžete prohlédnout ve vedlejší místnosti brejlovo písmo, různé pomůcky na čtení, psaní, poznávání bankovek a jiné. Pak se už vydáte do temných místností, kde je absolutní, černočerná tma. Přidělí vám milého nevidomého průvodce a výstava může začít.

Beat tv

31. července 2012 v 11:15 | christiiinka
Tak ještě jednou o Olympiádě. Nebude to ale o sportech, protože ač spoustu sportovců obdivuji (třeba včera gymnasty při trojitých saltech nebo maratonce - páni!), tak žádný sport pravidelně nesleduju.

RENT (bohémové)

26. června 2012 v 9:23
Ještě než odfrčím na pár dní mimo civilizaci a internetové připojení (hurá), musím zveřejnit článek o jednom jedinečném filmu, na který čučím pokaždé když je mi nejhůř.

Bohémové (v originálním znění Rent)

Five hundred twenty-five thousand six hundred minutes,
how do you measure a year in the life?

Vsadím svoje boty, že většina z vás o tomto filmu zatím neslyšela. Já jsem na něj narazila úplnou náhodou před několika lety na HBO a od té doby se od něj nemůžu odtrhnout ani po pětadvaceti zhlédnutích. Filmové zpracování úspěšného muzikálu z Brodwaye je plné naprosto fantastických písní, jež vás nenechají v klidu a budete si je pouštět neustále do kola. Režisérem je Chris Columbus, který má na svědomí také první dva díly Harryho Pottera.

http://img.fdb.cz/galerie/n/n48c496003d85e4bae6f6ad9d1655d81.jpg

TV Nova - Televizní noviny

22. června 2012 v 11:53
Zdá se to jen mně nebo jsou Televizní noviny na nově čím dál neobjektivnější a zařazují do vysílání čím dál více zaručených senzací? Tím nemám na mysli jen legendární reportáž o tom, co se stane se sklenicí vody po dvou hodinách na mrazu... Celkově do zpravodajství zařazují spoustu informací o celebritách (typu lady gagu trefila při vystoupení tyč, Johny Depp se rozešel s Ember) a z reportáží, které jde zpracovat do pár minut dělají desetiminutové.

http://web.nova.cz/Nova/archive/images/15206-web-5d3b1f.T1191334115.jpg
 
 

Reklama