Inspirace

Jarní čmárání

8. dubna 2017 v 13:52 | Opica
Poslední dobou se mi zdá, že čím více mám práce a povinností, tím kreativnější chutě mě přepadají. Což je ale dobře protože z druhé strany se táhnou bouřky a černošedé mraky, které člověku občas ani nedovolí vstát z postele, natož mít z něčeho radost. Tohle je takový malý soukromý boj s nimi... V Nanu-nana jsem objevila obrázky na kterých jsou zlatou a bílou barvou předtištěné vzory a stačí jim jenom vdechnout život vodovkami nebo akvarelovými barvami. Není co zkazit a zvládne to každý, tak proč se do toho nepustit? První plátno jsem kupovala někdy na přelomu února-března, ty dvě menší jsou z minulého týdne, kdy je měli zlevněné na 30kč.

Diářová inspirace II

17. února 2017 v 8:52 | Opica
Už je to půl roku, co jsem si s nadšením objednala Doller a zatím mě to nepřešlo. Nejde ani tak o samotný diář, protože když je člověk dostatečně kreativní, umí udělat zázrak i ze sešitu v tvrdých deskách za třicet pět korun (což bohužel asi není můj případ). Doller mi vážně vyhovuje a hlavně mě láká do čmárání, lepení a psaní, což mi u žádného diáře ještě nevydrželo. Protože jsem svoje prvotní nadšení ventilovala tady na blogu, přišlo mi fajn ukázat, že občas i něco dělám a ne jen kecám:).

úvodní strana

Dospělost je mýtus (kniha)

17. ledna 2017 v 14:08 | Opica
Připadáš si vyjímečný?
Máš ostré lokty a neohroženě buduješ svou kariéru?
Je pro tebe dospělost vzrušující výzvou, na niž se cítíš plně připraven?

Uff. Tak to si dej odchod.


Neuvěřitelně milá a vtipná komixová knížka o 111 stránkách, která mi přešla přes obrazovku na facebooku. Po dvou kliknutích jsem věděla, že bez ní nemůžu dál žít - přesně tak má asi vypadat ideálně cílená inzerce hih! Pár komixů od Sáry Andersenové jsem už na vlnách internetu potkala a vy dost možná taky. Navíc je knížka černobílá, takže přemýšlím, že v čase největší krize si z ní asi udělám omalovánky.

Diářová inspirace

12. září 2016 v 16:13 | Opica
Cože? Diář takhle začátkem září? Ne všichni totiž začínají nový diář prvního ledna, malá menšina se ještě nevzdala školních diářů, které začínají právě touto dobou. Jsou poměrně levné, barevné, zábavné a občas mi přijde na dvě sekundy líto, že už nejsem školou povinná. A pak je tu ještě jedna skupina - plánovací maniaci jako já nebo Opťa. Ti si už na podzim začínají obhlížet budoucí úlovek, nabídku knihkupectví, Moleskinů a nemůžou se dočkat nového roku a prvních zápisků.

Protože jedním z nejdůležitějších úkolů internetu je ukázat vám věci, které naprosto nutně potřebujete, i když jste o nich do této chvíle neměli ani tušení, stalo se, že mi minulý týden došel domů balíček. Za tři týdny mě čeká stěhování o 80km jižněji a mým velkým přáním bylo, udělat za některými věcmi v mém životě čáru. I když zatím ne velkou tlustou čáru řvoucí radostné sbohem, tak aspoň takovou tenkou, pozitivní a s příslibem nových začátků. Proto mě zaujal diář, který si vlastně celý tvoříte sami a můžete začít kdykoliv - třeba začátkem října jako já. Znalejší už tenhle zázrak znají ze Startovače, kde se na jeho uvedení sbíraly peníze ke konci minulého roku. Jmenuje se (famfáry tamtadadá) Doller.

Můj destrukční deník

11. července 2016 v 15:33 | Opica
Zdravíčko! Hlásím že jsem zpátky v plné polní a připravená spamovat o sto šest. Po měsíci a půl učení mi nastaly tři týdny volna a je to naprosto boží pocit - nemuset ráno nikam vstávat, modrá obloha, oběd od babičky, teď chvíli žádné učení (další zkoušku mám sice na konci srpna, ale who cares, je 11.7.).

Jako první článek, který jsem chtěla vydat už před 150 lety, je můj Destrukční deník. Všichni tu knížku známe, byla to první kreativní věc na trhu, takže nebyla tak vtipná, nápaditá a inspirující jako knihy vydané později, ale byla první. Spousta lidí si ji koupila v euforii a od té doby na ni ani nesáhla, protože došly nápady a ke všemu je internet plný fantastických příkladů, které jsou ale při pohledu na vlastní prázné stránky trochu ubíjející.

Budoucí knihovna

27. března 2016 v 22:21 | Opica
Ráda si stavím vzdušné zámky - vím moc dobře, že nemusí vyjít, ale aspoň mám jasnější životní směr. Plánuju rodinný dům, retrívra, prťavý červený auto, ve kterém budu vozit naše potomstvo do škol a školek. A teď především - plánuju vlastní velikou knihovnu. Jako každý správný knihofil, ale ne jen tak obyčejnou, nýbrž plnou vybraných knížek (aspoň z větší části).

Otevři mě, když...

7. července 2015 v 10:03 | Opica
Dárek ve stylu "Otevři mě, když..." patří mezi ty, kdy nevíte co dát, ale chcete, aby byl dárek speciální. Dá se udělat hodně legrační, v levnější verzi na svátek nebo v dražší na narozeniny. Prakticky jde o obálky s nějakým větším či menším dárkem, které mají přesnou instrukci, kdy se mají otevřít. Poprvé jsem na tenhle nápad narazila asi před půl rokem na Vintedu a začala vymýšlet svou vlastní verzi pro přítele. Snad se nebude zlobit, když ji sem dám jako příklad.

Geocaching

12. září 2014 v 22:13 | christiiinka
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Geocaching.svg/1024px-Geocaching.svg.png
Lovení kešek není nic nového pod sluncem, přesto se mi zdá, že poslední dva měsíce zažívá tento koníček novou vlnu zájmu. Možná to bylo tím, že letní dny přímo vybízely k tomu jít ven a něco dělat, nebo se prostě jen geocaching víc dostal do povědomí lidí, těžko říct. Pod náporem okolí jsem oficiálně začala lovit taky, což mě inspirovalo k sepsání tohohle článku, protože jsem nic podobného na blogu nenašla. Takže přístroje do ruky, barevný podzim je na hledání pokladů taky ideální!

Co je geocaching?
Geocaching je koníček, který spojuje turistiku, trochu sportu a luštění hádanek. Potřebujete k němu GPS zařízení (ale v případě nouze to jde i bez něj viz. dole) a pak už v podstatě "jen" chodíte po souřadnicích a hledáte ukryté krabičky, kterým se říká cashe nebo počeštěně kešky. Většina aktivit je spojena se stránkou www.geocaching.com, kde si stáhnete mapy, popisy, nápovědy ke keškám a hlavně pokud nějakou kešku najdete, zde si ji zaregistrujete. Geocaching pochází z Ameriky, kde vznikl před čtrnácti lety a první kešky se po Česku začali objevovat v roce 2005. Naštěstí je u nás lovení kešek o dost mírumilovnější než za velkou louží, kde kvůli nálezu kešek evakuovali budovy, svolávali pyrotechnické týmy nebo dokonce několik lidí při této aktivitě zemřelo...

DIY magnetky

9. listopadu 2013 v 16:53 | christiiinka
Před pár dny jsem brouzdala blogy a blogspoty zaměřené na DIY věci a narazila jsem na jeden naprosto skvělý a zároveň úplně jednoduchý nápad, jak si udělat originální magnetky. Na kolejích jsem si z boku lednice udělala svoji soukromou nástěnku, mám na ní fotky, lístky z koncertů a kina, takže magnetek není nikdy dost.

Malování podle čísel

2. února 2013 v 21:40 | christiiinka
Že je malování podle čísel pro tříleté děti? Pro úplné antitalenty? A že je to nuda? Kdepak!

Do malování podle čísel jsem se zamilovala někdy na začátku střední a pak je pravidelně nacházela o Vánocích pod stromečkem. Šest let jsem chodila na výtvarku, se štětcem mi to většinou docela šlo, ale že bych byla druhý van Gogh nebo Rembrant, to se teda říct nedá. Hlavně neumím malovat realistické scény/předměty z hlavy, musím vždy vidět předlohu. Malování podle čísel pro mě znamená ohromný relax se zaručeným výsledkem. Při malování si můžete obrázky dodělávat podle sebe, občas je to nutnost a zvládnou to i méně zdatní jako já, přitom díla vypadají opravdu hezky.

malování z levných knih
 
 

Reklama