O stěhování

2. října 2016 v 9:38 | Opica |  Ze života Opice
Den D! Jako každý rok mého života na vš jsem si někdy uprostřed září začala přesouvat celý svůj majetek do krabic od banánů. Tentokrát s tím rozdílem, že se z místa narození stěhuju nejspíš definitivně. A protože to bylo teprve včera, sedím teď na napůl povlečené posteli a kolem stojí šest zabalených krabic a jedna obrovská taška z Ikei. K jídlu tu máme jen tři bonbony, sáček arašídů a na beton ztvrdlou bábovku, kterou mi tu nechal na pozdrav můj milý. Bydlel tu dva týdny s klukama, takže jídlo nula bodů, regál prázdných flašek od piva bingo (protože premier league ou jé). Strašila jsem ho, že až se sem dnes večer vrátí, tak to tu nepozná... jenže zaprvé se mi do toho vybalování vůbec nechce a zadruhé jsem si chtěla jen pověsit mapu Mallorky a jeden obraz, ne si donést šest koček, disko kouli a dát místo dveří korálkové závěsy.


Z domu jsem si tak trochu neplánovaně přivezla moji dětskou nástěnku. Jen jsem se chtěla podívat, jak je na stěně přidělaná, když se mi celá sundala a ve stěně zůstaly tři obří díry. Máma si teď aktuálně válí šunky v Barceloně, takže jsem dostala šanci na nápravu. Taková naprosto klasická situace. Kuchyň od sádry, já od sádry, posléze stěna od sádry a protože jsem nenašla žlutou barvu, zatřela jsem to ráno hodinu před odjezdem temperou...


Teď krátká zmínka o tašce z Ikei. Všichni ví, jak moc je modrá taška velká - a ta moje je navíc úplně plná! Ještě jsem tak nějak nerozdýchala, že jsem tam včera nechala dva a půl tisíce. Ale podle posledního filmu o Brigit Jonesové je sestavení krabice se švédským nábytkem nedílným bodem úspěšného pokročilého vztahu... Asi jsem oficiálně dospělá.

Mám strach sem naplno napsat, že jsem šťastná, protože takhle veřejně si člověk koleduje o pořádný malér. Ale napsat, že mám radost se smí ne? Přežila jsem dva měsíce v práci, kvůli které studuju vysokou a až na občasný malý průšvih to jde vlastně všechno docela dobře. Po sedmi letech začínáme bydlet společně s mou levnější polovičkou (ještě neví o tašce z ikei, ale peřiny, povlečení a sada sklenic na víno s otvírákem jsou přeci jedny z nejdůležitějších věcí!). Opravdu bych chtěla tenhle článek nějak smysluplně zakončit, když se toho teď děje tolik a mám kolem sebe spoustu skvělých lidí - ale vážně umírám hlady. Takže bych vám doporučila, vyhnout se mi v příštích dvaceti minutách než ulovím něco dole v krámě, protože jsem takový Gremlin naruby. Spokojený vztah = nakrmená přítelkyně!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. října 2016 v 9:50 | Reagovat

Raději buď šťastná potichu. Vlastní zkušenost. :-) Levnější polovička=nádherný výraz

2 Egoped Egoped | E-mail | Web | 2. října 2016 v 10:02 | Reagovat

Tak...a teď se teprve ukáže! :)

3 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 2. října 2016 v 10:21 | Reagovat

Taky chci levnější polovičku!:)

4 Antea Antea | Web | 2. října 2016 v 10:22 | Reagovat

Ta poslední věta je obrovská pravda :-D

5 Eliss Eliss | Web | 2. října 2016 v 11:04 | Reagovat

Přeji hodně štěstí v novém bytě 8-)

6 Opica Opica | Web | 2. října 2016 v 11:08 | Reagovat

[2]: Jojo, teď bude mnohem těžší skrývat, že jsem ve skutečnosti muž a co hůř, že vážně neumím svíčkovou! :)

7 ra.innie ra.innie | E-mail | Web | 2. října 2016 v 12:55 | Reagovat

Klidně to naplno řekni, že jsi šťastná. Je důležité zažívat pocity štěstí ;)

8 Ludmilita Ludmilita | Web | 2. října 2016 v 18:48 | Reagovat

Veľa šťastia a energie do nového začiatku :-) Modrá taška z Ikei je dosť veľká, aj keď si nekúpiš najväčšiu :-D  :-D A kľudne si z okna zakrič, že si šťastná 8-)

9 Miloš Miloš | Web | 2. října 2016 v 19:35 | Reagovat

[2]: :-)
Svíčková se dá naučit :)

10 Bels Bels | E-mail | Web | 2. října 2016 v 19:38 | Reagovat

Spokojený vztah = nakrmená přítelkyně! Ano ano! :-D  :-D

Mám ráda ty pozitivní články, kde se člověk dočítá o něčem novém, co právě začíná. Je to takové... inspirativní. :D

11 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 4. října 2016 v 18:49 | Reagovat

Ham ham, je třeba být nakrmená! A nejlépe toastem s kozím sýrem a pečenou řepou, už by to chtělo si na něj zase zajít, húúú! A na limonádu a kávu a toulání se a burčák a všechno!
A doufám, že budu oblažována fotkami výzdoby, stejně jako jsi mi posílala na zhodnocení kolejní příbytek. Protože světýlka! A polička plná piv! To se hodí na zdokumentování! ♥

12 Silwiniel Silwiniel | Web | 28. října 2016 v 18:28 | Reagovat

Já se v životě stěhovala asi tak desetkrát, takže si to umím živě představit :-D Taky se většinou bojím napsat, že jsem šťastná, ale proč se vlastně bát? Určitě na tom není nic špatného, jen to má člověk tak nějak podivně zažité, že by to radši neměl vyslovovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama